Před rokem jsem používala AI jako většina lidí. Otevřela jsem ChatGPT, napsala otázku, dostala odpověď. Bylo to pohodlné, ale taky omezující. Dneska mám vlastní ekosystém – nástroje na tvorbu bannerů, asistenta na psaní článků, automatizace pro nahrávání do CMS. A to všechno bez toho, abych uměla programovat.
Tady je, jak se to stalo.
Fáze 1: Chatování
Jako všichni jsem začala v prohlížeči. ChatGPT na všechno. Psal mi e-maily, články, nápady. Bylo to super, ale mělo to limity. Pořád jsem něco kopírovala, kontext se ztrácel. A hlavně – všechno to know-how zůstávalo v cloudu někoho jiného.
Fáze 2: Cursor
Zlom přišel s Cursorem. Najednou AI viděla do mých složek. Nemusela jsem nic kopírovat. Mohla jsem říct „podívej se na ten soubor" a ona se podívala.
Tenhle jednoduchý rozdíl změnil všechno. Přestala jsem pracovat s AI jako s webovou stránkou. Začala jsem s ní pracovat jako s kolegou, který sedí vedle mě a vidí na moji obrazovku.
Fáze 3: První nástroj
Jednoho dne jsem potřebovala rychle vytvořit bannery pro sociální sítě. Existující nástroje mě nebavily – buď stály peníze, nebo neměly přesně to, co jsem chtěla. Tak jsem zkusila: „Vytvoř mi aplikaci na generování bannerů."
A ono to fungovalo. Ne dokonale – první verze vypadala dost amatérsky. Ale fungovalo. Za odpoledne jsem měla vlastní Banner Creator. Ten moment mi ukázal, že AI není jen na odpovídání otázek. Je na stavění věcí.
Fáze 4: Ekosystém
Pak se to rozjelo. Markdown editor, Carousel creator, blogový asistent. Každý nástroj řešil konkrétní problém, každý mi šetřil čas. A hlavně – všechno to běží na mém počítači, s mými daty, podle mých pravidel.
Co jsem se naučila
AI není nástroj. Je to materiál. Můžete z něj stavět, co chcete. Nepotřebujete být programátor. Potřebujete jen vědět, co chcete.
Budoucnost práce s AI není v tom, kdo umí nejlíp chatovat. Je v tom, kdo si umí postavit vlastní nástroje. A to může být kdokoli – včetně vás. Pokud vás zajímá, jak začít, klidně mi napište.